MÁME DOMA PŘEDŠKOLÁČKA. JE PŘIPRAVENÉ JÍT DO ŠKOLY?

Každý rodič, který má doma předškoláčka, si chtě nechtě položí otázku, jestli je jeho dítko připravené na vstup do základní školy. S připraveností jde ruka v ruce zralost dítěte. Tyto dvě schopnosti jsou jako spojené nádoby. Dítě může být připravené, ale nemusí být zralé a naopak. Vše se odehrává v pomyslném trojúhelníku: nervová soustava – psychika – fyzický vývoj.  Pokud je zpomalený vývoj nervové soustavy, projeví se to ve vývoji psychiky a také v tělesném vývoji.

 

Je připravené jít do školy?

Školní připravenost zahrnuje vše, co dítě přijímá z vnějšku, a tedy vnější podněty a výchovu. Posuzuje se v mateřských školách, v pedagogicko-psychologických poradnách a někdy i při zápisech do prvních tříd. Co můžeme pro děti a jejich připravenost na školu udělat my?

Můžeme dětem vytvořit podnětné prostředí, které jim nabídne správnou vzájemnou komunikaci či dětské hry s vrstevníky i s dospělými. Od budoucího prvňáčka se totiž očekává určitá citová, sociální i pracovní vyzrálost: 

  • Měl by umět (přiměřeně svému věku a situaci) ovládat své chování a vnímat paní učitelku jako přirozenou autoritu, ustoupit od svých momentálních přání, pracovat v kolektivu a neprosazovat se na úkor jiných. 
  • Měl by se zajímat se o své spolužáky a navazovat přátelství s ostatními dětmi. 
  • Měl by umět odložit svůj aktuální zájem a splnit zadaný úkol, i když se mu právě vůbec nechce. 
  • Zralý předškolák umí plnit i náročnější úkoly a dokáže se na práci přiměřenou dobu soustředit. 
  • Pracuje samostatně a zadanou práci vždy dokončí. 
  • Měl by také chápat a respektovat rozdíl mezi hrou a učením – mezi přestávkou a vyučovací hodinou.

Uf, to je najednou hora dovedností! Ale nelekejme se, věnujeme-li se svému dítěti a vytvoříme mu výše uvedené podnětné prostředí, dítě se v těchto dovednostech velmi rychle a přirozeně rozvíjí.

 

Znaky školní zralosti a co pro ni lze udělat

Správný okamžik

Než se však začneme zamýšlet nad tím, zda je naše dítě na školu zralé nebo ne, je důležité si uvědomit, že vše má svůj čas. Každé dítě je jiné, proto na zvládnutí vývojových úkolů potřebuje jiný čas. Pokud budeme po dítěti požadovat úkol, na který ještě není zralé, nemůže v něm uspět a spíše ho odradíme, než aby se něco naučilo. Opakem je přístup, kdy máme na vše spoustu času a ten správný okamžik promeškáme, což pro dítě také není dobré. Příprava předškoláka musí být pozvolná, nenásilná, vnímavá a přirozená jeho vývoji – s ohledem na jeho věk, mentalitu a fyzickou zdatnost. Chceme-li dítě správně rozvíjet, postupujeme od jednoduchých úkolů ke složitějším a obtížnost stanovujeme podle jeho možností. Nejvhodnější úkoly jsou takové, které s sebou při zdárném splnění přinášejí pocit uspokojení a úspěchu a motivují k další činnosti. Postupně tak můžeme náročnost úkolů zvyšovat a pomocí nich dítě správně rozvíjet. Nejpřirozenější je forma dětské hry či výukových her – individuálních, ve školkách, s rodiči i vrstevníky.

Hlavní znaky školní zralosti

Hlavními znaky školní zralosti jsou tělesná, duševní a sociální zralost. Patří sem:

  • fyzická zralost (průměrná výška dítěte by měla být 120 centimetrů a průměrná váha zhruba 20 kilogramů. To ale neznamená, že dítě menší nebo lehčí školu nezvládne.)
  • věk
  • zrakové i sluchové vnímání 
  • rozumová zralost 
  • znalost barev
  • orientace v prostoru = prostorové vnímání
  • rozpoznání polohy
  • základní orientace v čase
  • základní matematické představy – stejně, více, méně, znát pojmy nadřazený a podřazený atd.)
  • zralost grafomotoriky a senzomotorické koordinace (spojit tužkou body, umět napodobit předkreslené tvary, písmena nebo číslice, umět se podepsat…)
  • určitá úroveň komunikace (slovní zásoba přiměřená věku, správná výslovnost)
  • vyhraněná lateralita
  • určitá úroveň paměti, pozornosti a sebeobsluhy
  • sociální, pracovní a emoční zralost

 

Podívejme se na jednotlivé druhy zralosti „pod lupou“.

1. Tělesná zralost

Fyzickou zralost dítěte posuzuje pediatr, vyjadřují se k ní rodiče a učitelky mateřské školy. Posuzují se především věk dítěte, jeho výška a váha, přiměřenost rozvoje hrubé a jemné motoriky.

 

2. Duševní zralost

Duševní zralost zahrnuje poznávací a rozumové schopnosti. Předpokladem pro vstup do školy je dosažená úroveň zrakového a sluchového vnímání, rozumových schopností, paměti, řeči a motoriky.

 

  • Zralost zrakového vnímání

Zralost zrakového vnímání je předpokladem pro úspěšné čtení. Dítě by mělo být schopné odlišit od sebe různé tvary a základní tvary i pojmenovat (čtverec, kruh, trojúhelník) a mělo by znát tvary alespoň některých písmen a číslic.

 

Aktivity k procvičování zrakového vnímání:

  • rozlišování a vyhledávání stejných předmětů (např. kostek mezi kuličkami), odlišování rozdílných věcí (najít, co do skupiny nepatří podle tvaru, barvy)
  • vyhledávání rozdílů na zdánlivě stejných obrázcích
  • odlišení rozdílného obrazce z řady stejných
  • skládání a rozkládání obrázků rozstříhaných na části, skládání a rozkládání částí stavebnic (rozkládací kostky) a puzzle.
  • procházení obrázkovými bludišti
  • vyhledání a určení místa věcí v místnosti, na obrázku i hračce.
  • vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo vzadu/vpředu/uprostřed

  • Zralost sluchového rozlišování

Předpokladem pro úspěšnou výuku čtení je, aby dítě umělo poznat první písmeno ve slově. 

 

Aktivity k procvičování zrakového vnímání:

  • rozlišování zvuků (při zavázaných očích poznat zvuk sirek, peněz, klíčů aj.), poznávání hudebních nástrojů, přírodních zvuků
  • napodobování rytmu vytleskáním (říkadla, básničky)
  • hledání schovaného budíku podle zvuku
  • hádání, co zvuk vydává
  • hry na slepou bábu
  • hádání, kterou hláskou začíná a končí slovo (co slyšíš na začátku – na konci?)
  • „slovní fotbal“ na hlásky (hráč vymyslí slovo začínající hláskou, na kterou končilo slovo vymyšlené protihráčem)
  • vyhledání předmětů v místnosti začínajících na určitou hlásku či slabiku
  • vymýšlení slov na nějakou slabiku (KO-lo, KO-pačky, KO-loběžka...)

 

  • Rozumové schopnosti

Chápání světa by u budoucích prvňáčků mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl postupně ustupovat. Dítě by také mělo:

  • chápat jednoduché pojmy související s časem (včera – dnes – zítra, ráno – poledne – večer) a být schopné řadit události chronologicky podle děje
  • znát roční období
  • být schopno třídit věci podle velikosti, délky, množství, druhu (větší – menší; stůl – židle – postel x jablko)
  • být schopno logické úvahy o pojmech (co mají podobného stůl a židle; košile a svetr ap.)
  • znát i doplňkové barvy (oranžovou, hnědou, růžovou, fialovou)
  • mít určité početní vědomosti (kolik nohou má pes, kolik je dnů v týdnu) a dovednosti (umět počítat do 10)
  • přidávat a ubírat z množství věcí do určitého počtu
  • zvládnout ukázat správný počet na prstech či vybrat z hromádky předmětů požadovaný počet
  • postřehovat soustavy teček na kostce

 

  • Paměť

Paměť dítěte před vstupem do školy se stává trvalejší a záměrnější, i když je spíše mechanická než logická.  Dítě by mělo:

  • být schopné zapamatovat si logickou větu o osmi slovech a doslova ji zopakovat (například „Moje červené tričko mi koupila maminka v obchodě.“)
  • udělat podle tří najednou vydaných pokynů danou věc provést (například „Jdi do kuchyně, vezmi tam hrneček a přines mi ho.“)
  • umět zpaměti krátké básničky a písničky, popřípadě vyprávět vtipy či hádanky

 

  • Řeč

Školsky zralé dítě by mělo:

  • správně vyslovovat všechny hlásky, toleruje se nesprávná výslovnost R, Ř
  • v krátkosti (6–7 větami) plynule vyprávět o rodině, zájmech či trávení volného času
  • mít bohatou slovní zásobu a zvládat i gramatické jevy řeči – správně skloňovat podstatná jména, a časovat slovesa
  • skládat slova ve větě ve správném pořadí

 

  • Grafomotorika

Předpokladem pro rozvoj psaní je dobrá grafomotorika. Nutné jsou zejména:

  • správný a fixovaný úchop tužky
  • vybarvování ploch bez přetahování, nedotažení či odbytí jen vyčmáráním
  • schopnost napodobit geometrické tvary
  • schopnost správně zobrazovat figurální kresbu, která by měla být bohatá na detaily, propracovaná, ve správných proporcích (postava, oči, uši, 5 prstů)

 

3. Sociální a citová zralost

Úspěch ve škole je též podmíněn určitou duševní vyspělostí, samostatností, emocionální stabilitou, odolností a schopností přijmout i případný neúspěch. Školsky zralé dítě by mělo:

  • být schopné velkou část dne trávit ve skupině vrstevníků mimo domov a bez přítomnosti rodičů
  • přijmout místo rodičů jako autoritu učitele
  • vykat dospělým, pozdravit při setkání, poprosit při žádosti o věc či pomoc, poděkovat
  • umět se obléknout bez cizí pomoci, obout si boty a zavázat tkaničky na kličku
  • být schopné se podřídit formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině
  • mýt osvojené hygienických návyky (jít samo na WC, umýt si ruce, ráno a večer si vyčistit zuby, večer se samo vykoupat)
  • nereagovat „přehnaně“ na nezdar či nespravedlnost impulsivním výbuchem nebo pláčem – za něco ovšem může také vrozená povaha ☺ a ne vždy nezralost
  • rozhořčení ventilovat spíše slovními výlevy než záchvaty vzteku nebo tělesným násilím.

 

4. Pracovní zralost

Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti, která souvisí s motivací. Ačkoli zájem o hru stále ještě přetrvává, dítě by současně mělo:

  • projevovat zájem o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech)
  • být schopné pracovat na nějakém úkolu delší dobu, i když je úkol relativně nezajímavá
  • být schopné dokončit úkol, který si samo dalo: obrázek, hrad z písku, stavebnici

 

Rodiče by měli dítě naučit večer si připravit věci na následující den, sbalit tašku, ráno jít do školy, psát úkoly, udržovat si pořádek v tašce a věcech, nezapomínat věci. V 1. třídě by ještě rodiče měli dítěti tašku kontrolovat.

 

Chceme pomoct

A opět by se nám možná chtělo vykřiknout: „Tolik věcí?“ Není ovšem čas na paniku. Když dítěti vytvoříme podnětné prostředí a věnujeme mu čas, pak se nemusíme strachovat. 

Rodiče pomáhají svému dítěti, aby úspěšně vstoupilo do školy, náš e-shop může pomoct rodičům svými nápady. V naší nabídce najdete spoustu podnětných her i hraček, které rozvíjejí hrubou i jemnou motoriku, učí přemýšlet, kombinovat, vybírat, malovat, psát, vystřihovat, šít, a navíc si děti užijí, což je jistě namotivuje do další hry, a tudíž práce.

FU.FO se svým párováním ponožekvlakem či PUNTÍKovánkami. Little Fingers s provlékačkami, které trénují jemnou motoriku. Naše věci zase připravují krásné vystříhovánky, které opět trénují jemnou motoriku a zároveň vás ukáži jednotlivé země či města světa.  S pipasíkem můžete potrénovat jemnou motoriku pomocí šití svetříků či vyšívání souhvězdí.